Černou cestu smáčenou slzami, vydláždila církev v době inkvizice bolestí, utrpením, strachem a křivdami. Odstartování honu na čarodějnice zavinilo vydání buly Summis desiderantes affectibus r. 1484.
Tuto knihu posvětil papež Innocence VIII. Roku 1486 vydali dva němečtí mniši, Jacob Sprenger a Heinrich Kramer knihu Malleus Maleficarum, "Kladivo na čarodějnice". Byla to příručka, jak pronásledovat kacíře v Porýní a severním Německu. Až do roku 1678 šla na odbyt víc, než bible. Vlastně tohle byla bilbe inkvizitorů. I když kniha byla plná nesmyslů a krutosti, papež Inocenc VIII roku 1484 počínání oněch mnichů i jejich knize požehnal. Takže lze říct, že i jeho přičiněním byly usmrceny a umučeny tisíce nevinných lidí, zejména žen. Jako první na to začaly doplácet babky kořenářky, mastičkářky a porodní báby. Přesto, že pomáhaly při porodech, vyléčily nemoci i v případě, když si lékaři nevěděli rady, byly právě pro tuto schopnost nařčeny, že mají spolky s ďáblem.
V knize se klade otázka : Proč ženy ponejvíce podléhají čarodějnictví a ďáblovi? - a zároveň na ni odpovídá : " Všechno čarodějnictví pochází z tělesného chtíče, který je u žen neukojitelný,. proto, aby se uspokojily, spustí se třeba s ďáblem.Čarodějnice mají velikou moc nad tělesnou žádostivostí a milostným vzplanutím.Spolčení s ďáblem obvykle provází pohlavní styk jako akt smlouvy a tím pak získávají moc a schopnost přikazovat démonům, aby konali zlé skutky. Skrze ženy posedlé a čarodějnice dochází k propojení zlých mocí a jejich neomezený přístup do světa lidí, kde pakškodí na majetku i životech. " tolik úryvek z knihy.K obvinění stačila nenávist , křivé nařčení, -- bylo to pohodlné odstranění někoho, kdo byl udavači trnem v oku. Soused obvinil sousedku, žena svou kamarádku, někdy i dítě svou matku. Stačilo také, aby dívka odmítla nápadníka a zhrzený muž ji odsoudil udáním z čarodějnictví k strašlivé smrti na hranici.Církev se totiž rychle a nemilosrdně postarala o odstranění dotyčné(ho) obviněné(ho).
Ženy označené jako čarodějnice byly obvykle mučeny tak dlouho a tak krutě, dokud se nepřiznaly.V knize Malleus je též psáno, že je možné získat doznání z čaroděnictví též pod slibem milosti, ale zároveň doporučuje, že pro společnost je nejlepší, když se čarodějnice sporovodí ze světa.Lidé, kteří slibům milosti uvěřili a přiznali se, zpravidla splakali nad výdělkem.V té době na tom nejlíp byla církev. Byl to pro ně obrovský byznys, protože majetek upálených a usmrcených lidí připadl církvi.
Odkaz pro toho, kdo chce vědět víc: http://inkvizice.wz.cz/?pg=postupy
3 křižovatka : Když projdeme dějiny, je církev tím pravým, kdo zastupuje Boha na zemi? Odpovídám za sebe, - NE - protože kdyby tomu tak bylo, dopustil by se Bůh rukou církve mnoha nepravostí a těžkých hříchů.
Neodpustím si poznámku.---- Kolik hranic by muselo dneska hořet, kdyby měli být upáleni všichni, kteří podléhají tělesnému chtíči a jsou na sexu závislí?? Kolik asi čupr čarodějnic mezi námi chodí ??
OJOJOJ